Focení jen pro sebe. Nemusíte čekat na důvod.
Focení často odkládáme na „až“. Až zhubnu. Až budu mít lepší vlasy. Až bude výročí, narozeniny nebo nějaký jiný dostatečně oficiální důvod, proč se nechat vyfotit.
Jenže portrétní focení pro ženy žádný zvláštní důvod potřebovat nemusí. Můžete přijít prostě proto, že chcete mít hezké fotografie sama sebe. Bez oslav, bez partnera, bez povinného „musím si to zasloužit“.
Proč focení pořád odkládáme?
Protože na sebe býváme docela přísné. Na fotkách z mobilu vidíme hlavně to, co se nám nelíbí, a snadno získáme pocit, že nejdřív musíme něco opravit. Vlasy, pleť, váhu, výraz, život.
Jenže čekání na ideální verzi sebe sama je trochu zrádné. Ona totiž většinou nepřijde v pondělí v osm ráno připravená k focení. A mezitím ubíhají roky, během kterých máme hromadu fotek dětí, partnera, psa a výletů – a samy jsme na nich maximálně omylem v odrazu výlohy.
Co vlastně znamená focení jen pro sebe?
Neznamená to, že musíte přijít v tylové sukni, dívat se zasněně do dálky a prožívat velké životní prozření. Pokud tedy nechcete. 🙂
Focení jen pro sebe může být úplně obyčejné portrétní focení v lese, ve městě, v ateliéru nebo doma. Může být jemné, výrazné, trochu divoké nebo úplně civilní. Jde hlavně o to, aby výsledné fotografie byly vaše – ne představa o tom, jak by „správný ženský portrét“ měl vypadat.
Nemusíte umět pózovat ani vědět, co chcete
Spousta žen přichází s větou: „Já vůbec nevím, co mám dělat.“ To je v pořádku. Od toho jsem tam já.
Před focením probereme oblečení, místo i atmosféru a během samotného focení vás povedu. Řeknu, kam dát ruce, jak se postavit nebo kdy se raději projít místo dalšího „teď se přirozeně usměj“. To je mimochodem věta, po které se přirozeně neusměje téměř nikdo.
Pokud vás nervozita před focením trápí víc, podívejte se i na článek Obavy žen z focení, kde rozebírám nejčastější strachy podrobněji.
Co si z focení můžete odnést?
Samozřejmě fotografie. To je ta praktická část. Ale často i zkušenost, že stát před fotoaparátem není tak hrozné, jak jste čekala.
Někdo si odnese větší jistotu před foťákem, někdo radost z toho, že má konečně fotky, na kterých je opravdu on, a někdo prostě příjemně strávené odpoledne. Nemusíme tomu říkat transformace, rituál ani nový životní začátek. Někdy úplně stačí, že se podíváte na fotku a řeknete si: „Jo. Tohle jsem já a vlastně je to dobrý.“
Kdy je správný čas na focení?
Nemusíte čekat na kulaté narozeniny, novou váhu ani zásadní životní změnu. Pokud vás focení láká už nějakou dobu, to samo o sobě je dostatečný důvod.
Jediné, co má smysl zvážit, je, jaký typ focení vám bude příjemný. Někomu sedne klidný portrét v přírodě, jiná chce výraznější ateliér a někdo si troufne na boudoir. Neexistuje správná varianta – jen ta, která vám sedí.
Jak takové portrétní focení probíhá?
Začínáme krátkou konzultací. Probereme, co se vám líbí, jak se chcete na fotografiích cítit a kde by se vám dobře fotilo. Nemusíte přijít s hotovým moodboardem ani seznamem póz – stačí základní představa a zbytek doladíme spolu.
Podrobně jsem celý proces popsala na stránce Jak focení probíhá. Pokud si chcete nejdřív projít konkrétní nabídku, podívejte se také na Focení pro ženy.
Nemusíte mít důvod. Chuť stačí.
Focení jen pro sebe nemusí být odměna, důkaz sebelásky ani životní milník. Může to být prostě jedna věc, kterou uděláte proto, že ji chcete.
A jestli na ten „správný důvod“ čekáte už několik let, dovolím si malý spoiler: možná žádný nepřijde. A vůbec to nevadí.
